Dnes žiju život, ve kterém jsem svou paní. Já sama si určuji, kdy a na čem budu pracovat a kdy si budu užívat čas strávený se svou rodinou či se věnovat svým zájmům. V práci se věnuji tématům a oblastem, kterým rozumím, na které jsem expert. Ale nejen to.

Mám také prostor věnovat se oblastem, které mě zajímají, mohu se dále učit a  rozvíjet.  Daří se mi posouvat své hranice, získávat nové znalosti, potkávat zajímavé lidi. Našla jsem svou oblast seberealizace a má práce je mým koníčkem. 

Ne, vždycky tomu tak ale nebylo.
I já jsem si prošla firmami, ve kterých bylo standardem být deset hodin v práci a poté další dvě až tři hodinky pracovat z domova. Brát telefony o víkendu? Jasné – to se přeci musí. Zmínit work&life balance bylo jako povídat vtip. Být workoholik znamenalo plusové body.

Pracovala jsem na úkolech, které nedávaly smysl, upravovala pětkrát upravené prezentace, předělávala desetkrát aktualizovaný graf, přepisovala data z jednoho systému do druhého, protože spolu ty systémy nebyly provázané.

Jen nerada se vzdávám, raději hledám cesty, jak své úkoly splnit. Prostě dlouho jsem věřila, že se situace změní. Že až dokončím tenhle a tenhle úkol, až upravím tuhle prezentaci, zařídím tuhle schůzku, tak už se to konečně uklidní a budu se moci věnovat smysluplným, strategickým úkolům a v roli manažera svému týmu, nikoliv jen operativě.

A pak to přišlo. V noci jsem nemohla spát. Pořád se mi zdálo o úkolech, které nemám hotové. O schůzkách, na které jsem ještě nestihla udělat přípravu. Nemohla jsem ani jíst. Ze všeho mi bylo špatně. Žila jsem na kávě.

Když už jsem přišla domů, všechno mě rozčilovalo – děti byly moc hlučné, pořád něco chtěly, doma byl nepořádek. Společný program s manželem? Ne, teď ne – až později. Musel přeci pochopit, že moje práce je moc a moc důležitá a já to prostě musím dodělat. Vzít si dovolenou? Skoro nikdy to nešlo, vždyť termíny hoří a ta práce se musí udělat. Nikdo jiný to místo mě neudělá.

Neměla jsem na nic čas ani energii, nic mě nebavilo, nevěnovala jsem se žádným koníčkům. Cítila jsem, že pokud se něco nezmění, přijdu o všechno, na čem mi záleží.   ALE já nechtěla přijít o svou rodinu, o vztah s dětmi i s manželem. V té době jsem poprvé navštívila osobního kouče. I díky této návštěvě jsem si uvědomila, že jsem to já, jen já, kdo může danou situaci změnit. Rozhodla jsem se jednat.

Znovu jsem si přečetla knihu od Stephena Coveyho a oprášila poznámky z jeho semináře 7 návyků skutečně efektivních lidí. Postupně jsem je zařadila do svého denního harmonogramu. Od té doby opravdu pravidelně "ostřím pilu" a "plánuji".

Dalším mým krokem bylo úspěšné absolvování komplexního certifikovaného kurzu koučování The Art and Science of Coaching. Nabyté zkušenosti jsem obratem zkoušela jak na sobě tak při své práci.

Podařilo se mi nastavit efektivní pracovní rutinu, díky které byly mé úkoly splněny včas a správně, bez zbytečých nervů. K práci jsem začala přistupovat s nadhledem. 

Konečně jsem měla dostatek času na svoje kluky doma. A také na svůj další rozvoj, na práci se svým týmem, na mé osobní zájmy. Změna byla viditelná i pro mé okolí. Kolegové a posléze i širší okruh pracovníků za mnou začal chodit a v rámci rozhovorů se mnou objevovat možná řešení svých problémů, nacházet odpovědi na své otázky, často s přesahem mimo profesní sféru.

Na své cestě jsem potkala více "takových, jako jsem byla já". Uvědomila jsem si, že existuje velké množství lidí, a to nejen ve velkých mezinárodních společnostech, kteří zažívají obdobné pocity přetížení a tlaku, kterými jsem si procházela i já. Někteří jsou blízko vyhoření. A potvrdila jsem si také, že řadu z nich zajímá, jak se z toho dostat ven a opět urovnat svůj život. Potřebují však k tomu "parťáka".

Mým posláním se stalo být těmto lidem průvodcem při hledání řešení různých pracovních  i životních otázek.

Jsem osobní kouč & HR průvodce krásami a výzvami personalistiky, profesního rozvoje a kariérou.

Své více než 18tileté zkušenosti s řízením rozvoje a růstu lidí v mezinárodních společnostech využívám při práci se svými klienty. Jednotlivce podporuji při hledání práce jejich snů, při seberealizaci a kariéře s respektem k jejich osobnímu životu. Firmám pomáhám identifikovat klíčové zaměstnance a realizovat pro ně rozvojové plány profesního růstu; s efektivním nastavováním a řízením personálních procesů.